Pečená kachnička

Pečená kachnička

Vařený rak

Vařený rak

Žabičky bez stehýnek

Žabičky bez stehýnek

Gurmánův rok


Ukázka ze série 12 obrazů.

Pečená kachnička

Malou kachničku nebo velkou kachnu omyjeme, usušíme, vyžehlíme zevnitř i zvenku. Posolíme, okmínujeme, okopeme a zasadíme dovnitř majoránku. Ta, pokud začne růst, musí být včas zastřižena či pokosena. Kachnu nebo případně kačera, (na velikosti pohlaví nezáleží, a když, tak to není v tomto případě tak důležité), položíme do studeného pekáče a obarvíme. Doporučuje se používat olejové nebo sádelné barvy. Kachýnku můžeme však nechat i černobílou.Nepodléváme, jen přiklopíme. Nejlépe papírovou čepicí. Pečeme několik hodin nebo půlhodin, (to je však dvakrát tak náročné na spotřebu topiva i piva). Poté čepici sundáme, výpekem ji polijeme a zase ji na kachničku vrátíme. Po vyndání kachny z pekáče sejmeme čepici a můžeme servírovat, a to pouze jestliže má strávník advantage. Rada na závěr. Čepici nejezte.

Vařený rak

Raka vykostíme, aby byl jeden veliký masový plát. Je to velmi náročné. Kuchařská maturita. Jestliže se Vám to nepovede, nepovedený plát vyhoďte, chyťte si velkého, čerstvého raka a začněte znovu. Solíme a solíme, ale velmi opatrně. Zlehka, zlehýnka, skoro vůbec. Poté poklademe na ráčka březové haluze a umně umotáme motanou roládu. Vezmeme druhého většího raka, kterého zásadně, ale zásadně vůbec ničeho nezbavujeme. Již vytvořenou roládu vložíme do druhého, většího raka, sešijeme provázkem vše pevně dohromady. Nejlépe tzv. X stehem (to kvůli pevnosti, plynatosti i choulostivosti). Dusíme, dusíme, dusíme, dusíme, dusíme - no nechme toho. Rada na závěr. V případě, že se vám provázek dostane mezi zuby, vyndejte si ho.

Žabičky bez stehýnek

V případě, že nemáte pětilitrovou sklenici od okurek, nebo akvárium se žabáky či žabičkami se žebříčkem pro předpověď počasí, se o tento recepis ani nepokoušejte!!! Je to kulinářský Mount Everest (8 850 m). Každý kuchař na žábách či žabácích pohořel. Stačila jednoduchá otázka. Jak vařit, smažit, dusit, péci, marinovat, udit nebo jinak připravovat v páře či v mléce nebo na octu – pralesničku azurovou! Všichni byli touto otázkou otráveni. Ve výšce nad 8000 metrů přestávají platit veškerá kulinářská pravidla. Vy, na rozdíl od čápa, si žábou nehrajte a nenoste ji ukázat mladým (ti už jsou vámi otráveni dávno). Vezměte žábu nebo žabáka a nechte ji (ho)! Nevařte ji (ho)! Nejezte ji (ho)! Chyťte si raději lelka a užívejte si kulinářského volna. Mimochodem recept “lelek na kajčím peří” je přímo báječný. Rada na závěr. Recept na žabáka ve vysokohorské páře platí i pro nížiny.


Chtěli byste těmito obrazy, grafikami nebo kolážemi vybavit svůj byt, hotel, kancelář nebo snad ilustrovat knihu?

​Neváhejte mě kontaktovat.